neděle 17. listopadu 2013

Dýňovo cheesecakové cupcakes/ Pumkin cheesecake cupcakes

Dnes pro vás mám exkluzivní víkendový recept :) v mrazáku se mi totiž schovával ještě jeden hrnek dýňového (hokkaio) pyré, a jelikož mi samotné nechutná, polévku raději zkoušet také nebudu. Ale co mi šmakovalo byl můj sladký dýňový chlebíček, a tak jsem se rozhodla pro nový sladký recept. Chtěla jsem nejprve upéct pouze dýňové muffiny, a jsou moc dobré - ale něco jim prostě chybělo. Proto jsem z nich vytvořila cupcakes. Váhala  jsem ještě, zda zvolit krém čokoládový nebo citrónový, a nakonec jsem se rozhodla pro ten citrónový. Což je u mě fakt divný, protože já bych pro cokoliv čokoládového zabíjela, čokoládu a kakao nacpu fakt všude, tedy alespoň při pečení :D
Today I have this exclusive weekend recipe for you. :) I found the last cup of pumpkin (hokkaido) puree in the freezer and because I don't think its much tasty itself, obviously I better won't try to make a pumpkin soup. But what I really loved was my sweet pumpkin bread, and that's why I've decided to bake something sweet. The initial idea was make just muffins (and god, yeah, they were good!!) but they needed something extra on the top so I've somehow turned them into cupcakes. The lemon topping has won the battle with the chocolate one. Which is really weird by me, because I'd put chocolate everywhere, at least into all baked stuff :D

sobota 16. listopadu 2013

Indická polévka z červené čočky/ Red lentils soup

Dobré sobotní odpoledne! :)
Chtěla jsem napsat ráno, ale pak jsem zjistila, že už je po dvanácté :D né že bych doteď vyspávala, vstávám o víkendu po osmé, ale nějak mi to dopoledne uteklo :))
V poslední době jsem si zamilovala luštěniny - fazole, čočku, hrách... A hlavně čočku červenou. Již jednou jsem z ní vařila polévku, a byla dobrá, ale teď jsem recept vylepšila, trochu pozměnila a tentokrát se po ní mohli všichni utlouct. :D Je pravda, že jsem to trochu přehnala s kari a taky s pepřem, takže byla pěkně ostrá, ale z toho plyne ponaučení pro vás - s kari opatrně!! :)

Good saturday afternoon!
I had actually almost written 'morning' but then I found out it's after 12 already! :D No, I haven't just got up from the bed, but the a.m. changed into p.m. too quickly :))
In the last few weeks I've somehow fallen for legumes - beans, lentils, peas... And especially red lentils. I've made the red lentils soup once already but this time it went much better. I've added some ingredients and voilà! Everybody simply loved it! :D Well, I have to admit I've overdone it with curry and black pepper, so it was pretty hot, but the soup was still delicious! :)

pátek 15. listopadu 2013

Do your best and forget the rest - břicho za 15 minut

Pořád píšu o jídle, tak pro změnu dnes jeden článek o cvičení. Video bylo sice bohužel z youtube smazáno, ale to mě nezastaví v tom, abych vám tento trénink představila. Když ho budete dělat poctivě - tedy nejlépe jak zvládnete, dostaví se to příjemné pálení svalů, které je indikátorem kvalitního posilování.
Jak tedy trénink bude vypadat? 11 cviků, od každého uděláte určený počet opakování a pauzy mezi jednotlivými cviky držte krátké (5-10vteřin). Ale pokud nebudete moct, kdykoli si na chviličku odpočiňte a pak pokračujte.
DO YOUR BEST AND FORGET THE REST!
 
 
1)IN AND OUTS: 25 opakování

středa 13. listopadu 2013

Óda na radost

Na světě existuje pár rebelek, které: nejí ovoce, nejí zeleninu, nejí ovoce kromě banánů, nejí arašídové máso. Nejí jednoduše proto, že jim nechutná. Nic ve zlém, nad takovými přiznáními se mi otevírá kudla v kapse moje obočí vyskakuje do nebeských výšin. Vždyť je to TAK dobré!
Tak třeba to ovoce. Nedokážu si představit svůj život bez ovoce! Je slaké, je kyselé, je dobré studené i teplé, rozmixované, nakrájené, s jogurtem, jahody s cukrem, jako smoothie s mlékem, na koláče, do kaší, na palačinky, na lívance, na wafle - zkrátka všude.
Navíc v ovoci je cukr. Cukr je sladký. Copak vy nemilujete sladký?
Chápu, že se zeleninou to může být složitější, zejména pokud nejste zvyklí ji jíst od mala. I já jsem se tomu musela sama naučit, v tomhle byla a je naše mamča vždy trochu laxní. Né že by nám ji vůbec nedávala, ale málo. Tak jsem si k ní také musela najít cestu sama. Některé druhy zeleniny nejím - salátovou okurku, lilek, cukety (čumíte cooo, cukety který všichni milujou!) a jestli se to dá zařadit do zeleniny, tak ani houby.
Ale pokud vám zelenina nechutná, měli byste si uvědomit toto: zelenina obsahuje pro tělo velmi důležitou vlákninu, vitamíny, zasytí, a hlavně je to jediné jídlo (tedy některé druhy), kterého můžete sníst takřka neomezené množství. Tedy dokud vám nepraskne břicho :D. To se hodí zejména jedincům zvaní otesánci, ke kterým se hrdě hlásím! :D Takže si to ještě rozmyslete, než zeleninu hodíte do zákulisí.

A teď to nejlepší nakonec! Arašídové máslo. Nebudu vám nadávat, že vám nechutná. Jen jsem absolutní ignorant cizích názorů to prostě nechápu :D Koupím si skleničku a jsem schopná, jen tak lžičkou, ji sníst za dva dny. Snědla bych to i na posezení, ale to by mi mé svědomí nedovolilo, už ty dva dny jsou dost špatný. Takže jsem se rozhodla, že co oči nevidí, to srdce nebolí, tedy že ho nebudu domů vůbec kupovat a pak nebude příležitost se na něj vrhnout. Protože narovinu, kdo by nepřibral po každodenních tukových orgiích? :D Poslední arašídové máslíčko R.I.P. :'-( jsem vyluxovala před...25 dny....25 DNY??!!!?? Wow tak to je rekord, takhle dlouho bez PB!! :)

Jaké z toho plyne ponaučení? Cpěte se zeleninou, jezte ovoce a držte platonickou lásku k arašídovému máslu, pokud se nedokážete ovládat :D

PS: Doufám že jsem vás moc nenaštvala, pokud jste jedním z těch co nejí ovoce nebo zeleninu :D nebo obojí :D jestli jo tak se omlouvám ale pozdě bycha honit, že. Odpuste a mějte se fanfárově :D nevím jak jsem si zrovna vzpomněla na Františka z kouzelný školky. Taky jste to sledovali, když jste byli malí? :D

sobota 9. listopadu 2013

FOODSPIRATION V.

Ok dnes odpoledne jsem to zas trochu nezvládla :D hned po obědě to začlo: řádek čokolády, půl pytle pistácií, další řádek čokolády (tentokrát hořké s mandlemi, ta je přece zdravější :D ), pak hrnek sprejové šlehačky bohatě posypané Grankem, pak pytlík mini bebe dobré ráno, půl proteinovky (nebyla dobrá) a hrst piškotů.
Vážně? Vážně? Sakra VÁŽNĚ jsem takový prase? Jo.
Ale dříve to bývalo i horší. Ti smějící se smajlíci jsem napsala spíš ze zoufalosti, než že by mi to přišlo vtipné.
V příručce to psali - bude to těžké, nemyslete si, že už se nikdy nepřejíte.
Nejhorší je že mi už z toho ani není blbě.
Nebolí mě břicho.
Jedla bych dál, kdybych neměla svědomí.
Tak jsem to napsala a když to vidím takhle černé na bílém, aspoň si to lépe uvědomím.
Ale já to zvládnu. Příště až to zase přijde.
Teď tady vedu monolog což vás asi trochu nudí. Tedy pokud to vůbec čtete. Tedy pokud vůbec někdo zabloudí na můj blog. Tak pojďme konečně na foodspiration.

OK, I haven't managed it today a little bit again :D it has started right after the lunch: 3 squares of chocolate, half a pocket of pistachios, another 3 squares of chocolate (this time dark with almonds, this one is healthier, right :D ), a cup of whipped cream (in spray) with Granko, then a pocket of mini cereal crackers, half protein bar (wasn't tasty) and a handful of sponge biscuits.
Really? Really? Damn, am I REALLY such a dirty slob? Yeah.
But it used to be even worse. Those laughing smileys are written just because I'm desperate, I actually don't think it's funny.
It's written in the handbook - it'll be difficult, don't think you'll never overeat anymore.
The worst thing is I don't even feel sick now.
My stomach is not painful.
I would continue eating if I didn't have any conscience.
So I've written it here and when I see it "black on white", I'm realizing what I've done.
But I'll manage next time when it comes again.
This monolog is probably a little boring. In case you're reading it. In case someone even comes to this blog. So let's look at the foodspiration finally.


neděle 3. listopadu 2013

Můj život právě teď/ My life at the moment

        Poté, co jsem si uvědomila a sama sobě PŘIZNALA, že jsem závislá na jídle a trpím PPP záchvatovitým přejídáním (BED), konečně jsem se rozhodla udělat něco se svým životem. Nechci se jednou probudit nešťastná s 20ti kily nadváhy. Protože už teď jsem na tom psychicky dost zle. Miluju jídlo, ale chci mít menší zadek, však to znáte, být prostě přitažlivější a cítit se dobře.
        A možná jsem konečně našla muže, který by mě mohl milovat a respektovat mne. Nechci ho ztratit protože je vážně skvělý. Chci si užívat života a ne se jen starat o svoji váhu a jídlo. Chci sportovat, být fit a mít milujícího přítele a normální vztah k jídlu.
        Teď, po roce, kdy jsem v jednom kuse tak nějak "držela dietu" a snažila se zhubnout (většinou pomocí snížení množství sacharidů) jsem se rozhodla jíst tak akorát, na co mám chuť, zdravě - což pro mne není problém, protože nezdravé jídlo pro život prostě nepotřebuju (samozřejmě krom čokolády :D ). Jelikož ta pitomá honba za hubeností mi akorát způsobila, že se každý druhý den totálně přežírám. Když si přečtete nějaký článek o BED, uvidíte, kolik toho jsou schopni postižení sežrat. Vážně, je to hrozné. Cítíte se hrozně, cítíte se k ničemu, jako kdyby vám mělo prasknout břicho a cítíte vinu, že nejste schopni se ovládnout. Přesto nepřestáváte jíst. Dokonce se vám začnou honit myšlenky, že byste měli jít a všechno vyzvracet. Ale já nejsem bulimička a nechci si zruinovat tělo!!! A mimo to, nesnáším zvracení.
        Teď je to už čtvrtý den, co jím normálně, zdravě a pravidelně. Mám ze sebe opravdu dobrý pocit. Hodně sportuju. Váha by se měla sama časem upravit (=snížit). Navíc jsem zrovna v té počáteční zamilovanosti. :) Jsem teď mnohem šťastnější, každým dnem silnější a lepší.
       Kecám tady furt o sobě, ale to se taky občas musí, no ne? :D Třeba to i někomu z vás pomůže, pokud máte stejný problém jako já. Snažte se prostě jen nedělat z jídla vědu a nemyslet na něj pořád. Najít si jiné aktivity, které vás naplňují. A hlavně - pokud chcete milovat a být milován, musíte nejdříve najít lásku sami k sobě. :-)
        Well, after I'd realized and ADMITED to myself that I am addicted to food and have this Binge eating disorder (BED), I finally decided to do something with my life. What I really don't want is to wake up one day 20kgs overweight, totally unhappy. Because I'm allready pretty messed up. I love food but I want to have smaller butt and, you know, to be more attractive. 
        And perhaps I finally found a man, who could possibly love me and give me respect. And I don't wanna lose him because he's really awesome. I want to enjoy my life and not only care about my weight and food. I want to be a sporty and fit girl, with  a loving boyfriend and normal relationship with food.
        Now, after a year of "dieting" (most of the time cutting on carbs) I've decided to eat enough, what I want, just healthy - which is not a problem for me because I don't need junk food for satisfaction (yeah, exception: chocolate :D ). Because that stupid dieting made me overeat every second day. If you read an article about BED, you'll see how much are people with BED able to it. Really, it's terrible. You feel bad, you feel worthless, your stomach feels like it's gonna explode in a minute and you feel so guilty about doing it. However, you don't stop. You're even thinking about vomit, but I'm NOT bulimic and don't want to ruin my body!!! And I hate when I vomit.
        So now it's fourth day I'm eating normal, healthy and reguralry. I have a really good feeling of myself. I play sports a lot. The weight should adjust (=reduce) a little bit. PLUS I'm in the initial phase of love. I'm much happier, getting stronger every day, feeling like a good person..
        I'm just talking about myself, but that's what all of us need sometimes, right? :D Maybe it will help to those of you that have the same problem as me. Just try to not care about food that much and not to think about it all the time. Try to find other activities to keen on. And primarily - if you want to love and be loved, you have to learn to love yourself first. :-)

Napsala jsem básničku ve škole :D bohužel v angličtině, ale předpokládám že by to pro vás neměl být problém :D můžete se mi smát, ale stejně to musím sdílet protože tohle je asi vrchol mého uměleckého střeva :D

I have written a poem. :D You can laugh, but I have to share it cause this is the highlight of my arts "talent" :D

Love is something beautiful -
altough really rare,
that feeling wonderful,
its division is not fair.
 
At the very beginning -
in my stomach butterflies,
'though afraid you were kidding,
please don't tell me lies.
 
I hate those guys -
they're just having fun,
they break our hearts,
then rush to break another one.
 
Maybe you are different -
loyal, honest, serious,
probably intelligent,
cowards are ridiguolous.

All rights reserved. Author: happinesswithfitness.blogspot.com
Remember to state the source when copying.

sobota 2. listopadu 2013

BCAA

BCAA - Branched Chain Amino Acids - aminokyseliny s rozvětveným řetězcem - k čemu vlastně jsou?
BCAA- Branched Chain Amino Acids - what are they good for?

BCAA je doplněk stravy využívaný sportovci i fitness modely, za který se nemusíte bát utratit peníze.
Aminokyseliny pomáhají k regeneraci svalů v potréninkovém katabolickém stavu. A to jak po posilovacím, tak kardio tréninku. Brání odbourání svalových vláken, čímž výrazně snižují potréninkovou bolest a únavu a zároveň napomáhají budování a zdokonnalování svalové hmoty.
Obzvláště vhodným doplňkem jsou pak BCAA i pro lidi, kteří se snaží o redukci podkožního tuku, ale nechtějí odbourat svaly.
BCAA is a supplement used by athletes and fitness models, and it's definitely worth your money.
Amino acids help your muscles recover while they're in catabolic proces. After the weight training, as well as cardio. Amino acids help your muscles resist the degradation of their fibres, which really reduces the post-workout soreness while enabling building and growing your muscles. BCAA is good especially good for people who want to reduce their fat layer while preservating their muscle mass.