Zobrazují se příspěvky se štítkemšpaldová. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemšpaldová. Zobrazit všechny příspěvky

středa 16. dubna 2014

Domácí zdravé celozrnné piškoty

Poslední půlrok vždy, když jsem měla volnou chviku, (což sice bylo málokdy, ale to nevadí :D) jsem si udělala čaj, zalezla si do postele a pustila si nějaký seriál. A za pár minut jsem se zvedla a šla hledat něco, co bych si k tomu čaji mohla přikusovat. A jednou jsem objevila zbytek dětských piškotů, které čekaly ve spíži již od Vánoc, až je někdo použije třeba do letního nepečeného ovocno-tvarohového dortu. A nebo jentak sežere muhaha :D.
No, jak jsem je objevila, už nečekaly dlouho.
A tak jsem si zavzpomínala na dětšví, když jsem pikoty jentak žužlala a moje starší sestra si je vždy namáčela do čaje. Což jsem absolutně nechápala, protože není nic horšího než rozmočené piškoty. :D

Už jsem je jednou pekla, ale tentokrát se mi povedly lépe - asi lepší poměr surovin, bo co :)
    Já vím, Velikonoce ještě nejsou... ale začínají velikonoční prázdniny...a ten zajíček je prostě ňuňu

3 vejce - bílky a žloutky zvlášť
4 lžíce třtinového cukru
6 lžic špaldové cel. mouky

žloutky ušleháme s 2 lžícemi cukru;
bílky ušleháme na tuhý sníh a ke konci přisypeme 2 lžíce cukru;
sníh přidáme ke žloutkům a pomalu opatrně vařečkou promícháme spolu s moukou;

Na plech vyložený pečícím papírem lžičkou tvoříme malé piškotky, troubu si mezitím předehřejeme na 160 stupňů.
Pečeme asi 10-15 min, podle toho, jak máte piškoty velké.
Na obrázku je vidět, že jsem je měla péct déle, protože když je pak sloupnete z papíru, neměly by být vidět zespodu bubliky, ale povrch by měl být celistvý a na papíru by nemělo nic zůstávat přilepené.
Vyšlo mi to na 2 plechy piškotů.

Hlavně opatrně míchat

Je to sraní s tím :D :D

už se peočou :)

měly by být o malinko tmavší.... :))

Co máte v plánu na velikonoční prázdniny? pokud teda máte volno :-)
A teď mě omluvte, jdu běhat :D

sobota 9. listopadu 2013

FOODSPIRATION V.

Ok dnes odpoledne jsem to zas trochu nezvládla :D hned po obědě to začlo: řádek čokolády, půl pytle pistácií, další řádek čokolády (tentokrát hořké s mandlemi, ta je přece zdravější :D ), pak hrnek sprejové šlehačky bohatě posypané Grankem, pak pytlík mini bebe dobré ráno, půl proteinovky (nebyla dobrá) a hrst piškotů.
Vážně? Vážně? Sakra VÁŽNĚ jsem takový prase? Jo.
Ale dříve to bývalo i horší. Ti smějící se smajlíci jsem napsala spíš ze zoufalosti, než že by mi to přišlo vtipné.
V příručce to psali - bude to těžké, nemyslete si, že už se nikdy nepřejíte.
Nejhorší je že mi už z toho ani není blbě.
Nebolí mě břicho.
Jedla bych dál, kdybych neměla svědomí.
Tak jsem to napsala a když to vidím takhle černé na bílém, aspoň si to lépe uvědomím.
Ale já to zvládnu. Příště až to zase přijde.
Teď tady vedu monolog což vás asi trochu nudí. Tedy pokud to vůbec čtete. Tedy pokud vůbec někdo zabloudí na můj blog. Tak pojďme konečně na foodspiration.

OK, I haven't managed it today a little bit again :D it has started right after the lunch: 3 squares of chocolate, half a pocket of pistachios, another 3 squares of chocolate (this time dark with almonds, this one is healthier, right :D ), a cup of whipped cream (in spray) with Granko, then a pocket of mini cereal crackers, half protein bar (wasn't tasty) and a handful of sponge biscuits.
Really? Really? Damn, am I REALLY such a dirty slob? Yeah.
But it used to be even worse. Those laughing smileys are written just because I'm desperate, I actually don't think it's funny.
It's written in the handbook - it'll be difficult, don't think you'll never overeat anymore.
The worst thing is I don't even feel sick now.
My stomach is not painful.
I would continue eating if I didn't have any conscience.
So I've written it here and when I see it "black on white", I'm realizing what I've done.
But I'll manage next time when it comes again.
This monolog is probably a little boring. In case you're reading it. In case someone even comes to this blog. So let's look at the foodspiration finally.


sobota 12. října 2013

Špaldová krupicová kaše

Nevím jak vy, ale já prostě miluju krupicovou kaši. Je zakořeněná hluboko v mém vědomí i nevědomí díky vzpomínkám z dětství. Mamka mi ji často dělávala k večeři. Tak jako ovesnou jsem k smrti nenáviděla, krupicová byla favorit. Hezky s kakaem, máslem a cukrem.
Jenže klasická krupice není celozrnná, proto jsem začala pátrat po nějaké alternativě. Brzy jsem objevila špaldovou celozrnnou krupici. Granko jsem nahradila kakaem holandským, máslo kokosovým olejem a cukr agávovým sirupem. No a samozřejmě si jí už nedávám k večeři, ale k snídani.