Vážně? Vážně? Sakra VÁŽNĚ jsem takový prase? Jo.
Ale dříve to bývalo i horší. Ti smějící se smajlíci jsem napsala spíš ze zoufalosti, než že by mi to přišlo vtipné.
V příručce to psali - bude to těžké, nemyslete si, že už se nikdy nepřejíte.
Nejhorší je že mi už z toho ani není blbě.
Nebolí mě břicho.
Jedla bych dál, kdybych neměla svědomí.
Tak jsem to napsala a když to vidím takhle černé na bílém, aspoň si to lépe uvědomím.
Ale já to zvládnu. Příště až to zase přijde.
Teď tady vedu monolog což vás asi trochu nudí. Tedy pokud to vůbec čtete. Tedy pokud vůbec někdo zabloudí na můj blog. Tak pojďme konečně na foodspiration.
OK, I haven't managed it today a little bit again :D it has started right after the lunch: 3 squares of chocolate, half a pocket of pistachios, another 3 squares of chocolate (this time dark with almonds, this one is healthier, right :D ), a cup of whipped cream (in spray) with Granko, then a pocket of mini cereal crackers, half protein bar (wasn't tasty) and a handful of sponge biscuits.
Really? Really? Damn, am I REALLY such a dirty slob? Yeah.
But it used to be even worse. Those laughing smileys are written just because I'm desperate, I actually don't think it's funny.
It's written in the handbook - it'll be difficult, don't think you'll never overeat anymore.
The worst thing is I don't even feel sick now.
My stomach is not painful.
I would continue eating if I didn't have any conscience.
So I've written it here and when I see it "black on white", I'm realizing what I've done.
But I'll manage next time when it comes again.
This monolog is probably a little boring. In case you're reading it. In case someone even comes to this blog. So let's look at the foodspiration finally.
